NEKLIDNÍ
Nás dálka láká, čím dál víc už obzor se blíží.
Tvá touha pálí a v žilách vaří se krev.
Ten, kdo se fláká, nemá šanci uniknout z mříží.
Svým snům se vzdálí, v dálce ztrácí břeh.
Vstříc novým výzvám, chceme jít až na konec světa.
Co nás tam čeká? To jenom málokdo ví.
Pak starým jizvám nové šrámy vysloví veta.
Ten, kdo se leká, shoří jako vích.
Vím, že zítra dojdeme dál, vím, že zítra vzlétneme výš‘.
Síla stále nechybí nám ani odhodlání.
Dneska zítřka, kdo by se bál, marně hledá nějakou skrýš.
Život je jeden velikej flám, nic nás nezachrání.
Všem nám je dáno zrození a cesta vstříc Smrti.
Cos prožil, střádáš, co přijde, to halí noc.
Co bude ráno – to nevíš a dost Tě to drtí.
Dál jenom hádáš. Hádáš – a nic moc.
Mít sílu bouří, blesků jas a odolnost skály.
Žár ohňů sálá a zahání z noci strach.
Tvé oči se mhouří, vidět dál – to moc by si přály.
Tma se však smála, z touhy zbyl jen prach.
Vím, že zítra dojdeme dál, vím, že zítra vzlétneme výš‘.
Síla stále nechybí nám ani odhodlání.
Dneska zítřka, kdo by se bál, marně hledá nějakou skrýš.
Život je jeden velikej flám, nic nás nezachrání.
Vím, že zítra dojdeme dál, vím, že zítra vzlétneme výš‘.
Síla stále nechybí nám ani odhodlání.
Dneska zítřka, kdo by se bál, marně hledá nějakou skrýš.
Život je jeden velikej flám, nic nás nezachrání.
