在手机上保存，获得更好体验
Vyzáblý pán
Potkávám ho často v zastrčené ulici
Hadry na něm visí jako červ na udici
Pomalu se šourá lebku stále svěšenou
Lebku barvy namodralé kůží taženou, roztřepanou
Zvláštní pocit ba i chmury ve mně vzbuzuje
Když ta osoba ulicí tiše putuje
S nikým nikdy nepromluví chodí stále sám
Po zádech mi leze mráz vždy když ho potkávám, to nelžu vám
Vyzáblý pán, vyzáblý pán…
Denně na rohu té zastrčené ulice
Vyzáblý pán zavzdychá čtyřikrát velice
Vyzáblé ruce má podél těla svěšeny
Podél těla vyzáblého mastné haleny, nalezeny
Jelikož jsem ještě nikdy předtím v životě
Neviděl tak vyzáblého pána na světě
Notorickou touhou slepou zvědavostí hnán
Pátral jsem a slídil co je zač snad ze všech stran, vyzáblý pán
Vyzáblý pán, vyzáblý pán.,..
Každý pouze nevědoucně krčil rameny
Když jsem sbíral informace jako šílený
O tajuplném smutném vyzáblém pánovi
Proč je tak vyzáblý to se nikdo nedoví, sám bůh to ví
Po dvou letech párání jsem nespal nejedl
Kvůli tomu se na první stání rozvedl
Po těch dvou letech jsem nakonec však pojal plán
Plán spočíval v tom, že mnou byl jednou vyhledán, vyhledán, vyzáblý pán
Vyzáblý pán, vyzáblý pán…
Co asi musel nést smutku bídy horečné
Oslovil jsem vyzáblého pána konečně
Na otázku vyzáblosti rukou pokyn dal
Abych jeho kroky vyzáblé následoval, tak jsem konal
Sedli jsme spolu na opuštěnou lavici
Nedočkavě patřil jsem do vyzáblých lící
Vyzáblým hlasem mně konečně byl důvod dán
Od porození je prý již vyzáblý ten pán, já byl šokován
Vyzáblý pán, vyzáblý pán….
