在手机上保存，获得更好体验
Stokrát Chválím Čas - Karel Gott
Po lávce tvého nártu přejdu nejsnáz pláče proud
Na stéble tvého zápěstí mohu dál i v bouři plout
Jen v hořkomléčné dráze tvých vlasů chtěl bych spát
A máš-li vést mě k zkáze tak já ji příjmu rád
A stokrát chválím čas kdy vcházím do tvých řas
Každý záhyb tvůj i vlas já znám
A kdyby náhle blesk tu sjel
Srdce spálil na uhel
Tak byl bych šťasten že jsem lásku měl a mám
Jak terče střelnic na poutích jsou ta souhvězdí tvých pih
A máš tak svůdná zákoutí jež neznat byl by hřích
V tvých nástrahách jak v seině se topím dál a dál
A znám tě stále méně a já bych rád tě znal
Stokrát chválím čas kdy vcházím do tvých řas
Každý záhyb tvůj i vlas já znám
A kdyby náhle blesk tu sjel
Srdce spálil na uhel
Tak byl bych šťasten že jsem lásku měl a mám
Ač ráno sám jsem v dálce
Ta hořkost má je táž
Na mráčky píšu palcem
Co dávno dávno znáš
A stokrát chválím čas
Kdy vcházím do tvých řas
Každý záhyb tvůj i vlas já znám
A kdyby náhle blesk tu sjel
Srdce spálil na uhel
Tak byl bych šťasten
Že jsem lásku měl a mám
